Můžeš prosimtě

Tak a po náročném sezení před počítačem, prokládaným četbou a poskakování podle toho, co zrovna hraje v playlistu, konečně nastal klid. Bohužel ten klid zavládl asi jen ve mě, protože cokoliv teď můžu poslední dobou vídat, mi přichází jako pošetilé chování dětí, co dostali nevhodné hračky. Jak jinak si vysvětlit ty debilní ksichty a debilní řeči, který se na mě sypou odevšud. Ty zkurveně zasraný vyjebaný píčoviny co mě nezájímaj, ale stejně je do mě zmrdi cpou jako by se blížil konec světa. Ona budou Vánoce, po nich leden, pak jaro, přižene se léto a za nim podzim a zas Vánoce. Tak co mě s tim do prdele všichni serou, stejně jsou to dny jako jiný. Možná zamyšlenější, procítěnější, ale rozhodně nejzkurvenější...